Investiční trojúhelník

26.01.2026
  • Kde se vzal a jak ho využít?
  • Výnos... kolik investováním získám?
  • Likvidita... jak dlouho trvá dostat zpět hotovost?
  • Riziko... nejistota, kterou při investování potkáme.

Investiční trojúhelník

Investiční trojúhelník má celkem tři vrcholy: Výnos - Likvidita - Riziko. Vrcholy představují parametry investice, mezi kterými vyvažujeme a hledáme optimální variantu. Tento pojem nemá konkrétního autora. Původ pojmu najdeme v ekonomické teorii. Vychází z obecných principů financí, kde je vztah mezi rizikem a výnosem (Risk-Return Trade-off) známý už staletí. Moderní podobu mu dala finanční teorie 20. století, která začala riziko matematicky měřit. Zpravidla platí, že čím vyšší riziko, tím vyšší možnost výnosu, ale není to jisté.

Generace odborníků, zabývajících se investicemi se na tomto obrazci snaží ilustrovat, že v reálném životě neexistuje investice, která by splňovala všechny tři parametry na 100%... tedy zároveň byla vysoce výnosná, zároveň jsme z ní ze dne na den mohli mít zpět hotové peníze a zároveň byla bez rizika.

Investiční trojúhelník je užitečnou pomůckou, když sami sobě chceme pojmenovat, jaké máme cíle a očekávání od plánovaných investic. Může nám také posloužit jako tzv. hrubé síto při výběru, kam (a jestli vůbec) investovat své volné finanční prostředky.

Vždy platí: "něco za něco":

  • Chceme bezpečí a okamžitou likviditu? Budeme mít minimální výnos (např. spořicí účet).

Pozor! Pokud nám někdo nabízí investici, která má vysoký výnos, je bez rizika a peníze můžeme mít kdykoliv k dispozici na lusknutí prstu, tedy nám tvrdí, že porazil zákonitost investičního trojúhelníku, pak musíme velmi zpozornět. Může se jednat o snahu nás podvést (např. Ponziho schéma). 

Výnos

Výnos, zisk, zhodnocení vložených peněz, odměna za investici (za to že jsme peníze poslali "do práce", nikoliv do "konta pro radost")...

Výnos je ten důvod, proč vůbec investujeme – abychom měli na konci více peněz, než kolik jsme měli na začátku. Výnos může být kladný, může být nulový, tedy investice nám nevydělá ani korunu, ale můžeme se setkat i se záporným výnosem… tedy se ztrátou.

Jak výnos vzniká?

Jak se výnos měří?

Abychom mohli porovnávat různé investice mezi sebou, musíme výnos změřit. Vyjádřit konkrétním číslem, které nazýváme nominální výnos. Můžeme ho vyjádřit: 

  • Absolutní nominální výnos (v Kč): Řekne nám, kolik jsme vydělali "na ruku".
    "Vložili jsme 100 000 Kč a teď máme 110 000 Kč. Náš výnos je 10 000 Kč."

  • Relativní nominální výnos (v %): Řekne nám, o kolik procent se zvýšila hodnota vkladu.
    "Vložili jsme 100.000 Kč a teď máme 110.000 Kč. Náš výnos je 10 %."


Důležitá zkratka: p.a. (per annum, tedy ročně).

Tato dvě písmenka jsou velmi důležitým detailem, po kterém vždy koukejme. Říkají nám, že uvedený výnos je za jeden rok. Pokud vyděláme 10 % za 5 let, není to nic moc (2 % p.a.). Pokud vyděláme 10 % p.a., je to příjemné.


Vliv inflace na výnos

Nominální výnos je číslo, které vidíme výše (růst hodnoty našich peněz za určitou dobu). Nominální výnos tedy neřeší vliv inflace, která pracuje proti výnosu investice. Ukazuje to, o kolik se nám vložené peníze zhodnotily, ale neukáže nám o kolik je mezitím znehodnotila inflace. Když chceme zjistit, jak se naše investice dokázaly "poprat" s inflací, tak nás zajímá číslo, které se jmenuje reálný výnos. Pro rámcovou představu můžeme provést výpočet: 8% nominální výnos - mínus 2% inflace = 6 % reálného výnosu. Pro přesný reálný výnos je nutné od nominálního výnosu odečíst také daně a poplatky, a až následně zohlednit inflaci.


Likvidita

Je to rychlost a snadnost, s jakou dokážeme svou investici proměnit zpět na hotové peníze, aniž bychom museli výrazně slevit z její ceny. Tedy jak rychle můžeme zlikvidovat investice a dostat z nich peníze zpět do ruky / na běžný účet. Je to klíčový parametr pro rozhodování při investování. A vede nás k rozdělení mezi krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé uložení peněz. Likvidita je úzce spojena s pojmem investiční horizont - na jak dlouho plánujeme peníze investovat.

Aby byla investice považována za vysoce likvidní, musí splňovat obě následující podmínky:

  1. Rychlost: Peníze máte na účtu v řádu vteřin nebo dnů.


Rozdělení aktiv dle likvidity

  • Čistá likvidita (Hotovost). Např.: Peníze na běžném účtu, bankovky.

  • Vysoká likvidita. Např.: Akcie velkých firem (Apple,..), ETF fondy, hlavní kryptoměny (Bitcoin), repo fondy. Dostupnost: obvykle v řádech dnů až týdne, ale pozor - např. kryptoměny nemusí vždy splňovat podmínku zachování ceny.

  • Střední likvidita. Např: Termínované vklady, stavební spoření, otevřené podílové fondy. Dostupnost: týdny až půl roku. Dle smluvních podmínek, případně výpovědní doby.


Proč je likvidita důležitá

Je nutné pamatovat na situace, kdy nutně potřebujeme hotovost (např. rozbije se auto, měníme práci), ale naše peníze jsou "uzamčené" v nelikvidních investicích. Například máme 5 milionů v nemovitosti, další peníze v doplňkovém penzijním spoření a pár korun na běžném účtu. Přijde nenadálá situace a my potřebujeme 100 tisíc na opravu střechy. A jsme rázem v nepohodlné situaci, přestože jsme dle hodnoty našeho majetku milionáři.


Cena za likviditu

V investování platí, že za vyšší jistotu se platí nižším výnosem.

  • Peníze na běžném účtu (maximální likvidita) nenesou žádný úrok.

Mít 100 % majetku v čistě likvidních aktivech (hotovost) je chyba, protože nám je znehodnocuje inflace, peníze nepracují a nepřeberou tedy část dřiny za nás. Mít 100 % v nelikvidních aktivech je hazard, protože při nenadálých situacích, budeme řešit nedostatek hotovosti.

Správné portfolio má mít základní likvidní rezervu pro běžný provoz domácnosti (cca 3–6 měsíců výdajů) na spořicím účtu a následně rozložené další peníze podle našich cílů a plánů ve střednědobých a dlouhodobých horizontech, aby peníze mohly pracovat v méně likvidních, ale výnosnějších investicích.

Riziko

Riziko v investicích lze chápat jako nejistotu. Jsou to všechny otazníky, se kterými se setkáváme při plánování investice - co když nastane...? Co může ohrozit náš výnos, náš zisk? Co může ohrozit naše peníze? A jak můžeme čelit negativním dopadům, nebo ještě lépe... jaká existuje prevence? Klíčem není rizika eliminovat, ale rozumět jim a nastavit portfolia "do každého počasí". Každý z nás je jiný a každý z nás má jinou toleranci k riziku. Tento parametr je třeba zohlednit při výběru investic. Nejistotu a nepříznivé okolnosti při investování musí unést nejen náš rozpočet, ale i naše psychika.


Hlavní typy rizik

Tržní riziko (Volatilita). Ceny na trzích se neustále mění (jdou nahoru a dolů). Když se ekonomice daří, tak aktiva stoupají na ceně, ale může přijít krize a aktiva mohou na ceně klesat. Pokud investujeme například do akcií technologických firem, tak tento typ rizika spočívá v tom, že budeme potřebovat peníze vybrat zrovna ve chvíli, kdy budou trhy "dole". Ideální je scénář, že počítáme s tím, že tato část našeho portfolia může měnit hodnotu a můžeme počkat, až se "bouřka přežene" a hodnota našich akcií zase začne růst. Dalším preventivním krokem je dostatečné rozložení mezi druhy aktiv (akcie, dluhopisy, nemovitosti), sektory (technologické společnosti, zdravotnictví, průmysl, energetika, služby, bankovní sektor,...) i geografickou polohu firem (EU, USA, Japonsko, Kanada,...).

Inflační riziko. Dotýká se hlavně uložených peněz s malým, nebo nulovým výnosem (např. peníze pod polštářem nebo na běžném účtu). Riziko je v tom, že naše peníze sice nominálně neztratíme, bankovky nám ze šuplíku nezmizí, ale reálně si příští rok za stejnou sumu peněz koupíme méně rohlíků než dnes. Toto riziko se dá vyřešit investováním do aktiv, která jsou svým výnosem nad úrovní inflace.

Měnové riziko. Příklad: Pokud investujeme do amerických akcií (v dolarech) a česká koruna vůči dolaru posílí, naše investice po přepočtu na koruny ztratí na hodnotě, i když cena akcie v USA zůstala stejná. Toto riziko se dá vyloučit investicemi v domácí měně, nebo tzv. měnovým zajištěním.

Riziko likvidity. Viz. výše (Likvidita). Riziko, přichází s událostmi, kdy potřebujeme investice prodat, ale  v danou chvíli to nebude možné, nebo s velkými ztrátami. Tomuto riziku se dá čelit pečlivým plánováním, držením dostatečných rezerv a střednědobých investic.

Kreditní riziko (Riziko úpadku). Když řekneme pojem riziko ve vztahu k investicím, tak se nám pravděpodobně jako první, největší "strašák" vybaví právě kreditní riziko. Ten, komu jsme půjčili (stát u dluhopisů, banka u vkladů, firma u korporátních dluhopisů), zbankrotuje a nedostaneme ani vložené peníze ani slíbený výnos. Jedinou prevencí je důsledné zkoumání aktuální situace i historie subjektu a nevkládat velký podíl z našeho majetku do jednoho aktiva.


Rizik se nikdy nezbavíme úplně, ale můžeme je omezit na únosnou míru. Podstupovat riziko je v našem životě běžné v různých situacích, stejně tak při práci s penězi.


Share