Tok našich peněz

Michal Stupavský publikoval v měsíčníku finančních trhů text "Alokace kapitálu: Nejdůležitější úkol každého CEO." Pojďme si vzít inspiraci pro naše osobní finance a zamyslet se nad některými rozdíly i podobnostmi mezi osobním a firemním rozpočtem.
Alokace kapitálu… volně přeloženo rozhodování o tom, jak naložíme s volnými penězi, které zbyly po zaplacení výdajů (přesněji nezbytných výdajů).
Ano... i my v rámci našich osobních rozpočtů řešíme alokaci kapitálu. Zaplatíme nájem / splátku hypotéky, energie, náklady na jídlo, dopravu do zaměstnání,... a pak rozhodujeme, co si za zbylé peníze koupíme, jestli je odložíme na později nebo "pošleme do práce" na spoření a investice.
Alokace pochází z latinského allocare a v obecném smyslu znamená přidělení, rozdělení nebo rozmístění nějakých zdrojů.
Kapitál je obecné označení majetku nebo zdrojů. Může mít podobu hmotnou, finanční, ale i třeba duševní nebo sociální.
Citace z článku: "...nestačí, aby společnost produkovala volný peněžní tok. Klíčové je, jak tento volný peněžní tok následně využije. Právě v tom se často nejlépe ukazuje skutečná kvalita managementu." To sedí… je důležité, abychom dokázali zajistit náš příjem, a aby nám "něco zůstalo" na konci měsíce. To je polovina úspěchu. Stejně tak je důležité k naší spokojenosti, abychom následně vhodně rozložili zdroje, které máme.
Citace z článku: "Základní princip je relativně jednoduchý. Management by měl kapitál alokovat tam, kde očekává nejvyšší rizikově očištěnou návratnost a zároveň by tato rozhodnutí měla odpovídat specifickým charakteristikám dané firmy." Ano… i v práci s osobními financemi bychom měli hledat ta nejvýhodnější řešení, které nás dovedou k našim cílům a nebudeme podstupovat zbytečná rizika.
Citace z článku: "Neexistuje univerzální recept platný pro všechny společnosti." Stejně tak neexistuje jeden univerzální finanční plán a návod na úspěšné vedení osobních financí. Vždy je třeba individuálně posoudit a promyslet situaci daného člověka / rodiny s výhledem do budoucna. Navíc priority se nám v životě v průběhu let mění, stejně tak naše možnosti. Pravidelné analýzy a pravidelná zamyšlení nad finančním plánem je to, co vede k úspěchu v dlouhodobém horizontu.
Podle Michala Stupavského mají firmy v podstatě pět možností, jak naložit s volnými penězi.
- Interní růst
- Externí růst prostřednictvím fúzí a akvizic
- Dividendy
- Odkupy vlastních akcií
- Snižování dluhu
Interní růst
Peníze, které firma vygeneruje použije na další růst například rekonstrukce a inovace, marketingové kampaně, zvýšení platů zaměstnanců,...
To si asi dokážeme v osobním rozpočtu snadno představit. Z volných peněz zvelebíme naši stávající nemovitost, nebo pořídíme nové věci, které nám pomohou, udělají nám snadnější a lepší život, případně investujeme do svého vzdělání. Něco, co už máme, díky vloženým penězům zlepšíme. Použijeme peníze na nákup nového majetku, například vlastní nemovitost. Nebo pošleme peníze "do práce", investujeme, a nakoupíme za hotovost (peníze na běžném účtu) například podílové listy na náš majetkový účet.
Externí růst prostřednictvím fúzí a akvizic
Například: firma se zvětšuje díky tomu, že kupuje / přebírá pod sebe jinou firmu. O tom by nám mohli vyprávět naši předkové, kteří v dobách (naštěstí už minulých) plánovali sňatky za účelem zvětšování svých panství. Takže tuto možnost bych s dovolením ponechala firmám a historii.
Dividendy a odkupy vlastních akcií
Dividendy a odkupy vlastních akcií, které mohou být v životě firmy užitečnými nástroji pro tvorbu hodnoty. Do osobních rozpočtů však tyto parametry moc nepromítneme.
Snižování dluhu
Velké téma a velká podobnost mezi firemním a osobním rozpočtem. Představme si situaci, kdy jak firma, tak my máme pořízenou nemovitost pomocí úvěru. A zároveň máme na účtu volné peněžní prostředky, abychom se tohoto dluhu mohli zbavit. Je tou nejlepší možností použít volné peníze na umoření dluhu, nebo ne? Správná odpověď, která by byla vždy platná neexistuje… pardon, prostě ne, neexistuje. Je potřeba si dát tu námahu a pustit se do počítání a ověřování dat.
Je nutné zahrnout do úvahy:
- kolik peněz nás stojí, že úvěr máme (tedy jaké jsou úroky a RPSN) teď a jaký je odhad nákladů na úvěr do budoucna
- podmínky úvěru a případně sankce za úplné předčasné splacení
- výši inflace
- kolik peněz můžeme získat, když je použijeme jinak, než na splacení úvěru
- jaká je naše aktuální situace a jaké jsou plány do budoucna
- kontrola, jestli splacení úvěru neohrozí naši výši krátkodobé rezervy
Teprve když tohle vše dáme dohromady, tak dostaneme odpověď, která může být
- ano, vyplatí se zbavit se úvěru a nenese to pro nás zvýšení rizik, výsledkem je, že ušetříme peníze
- ne, nevyplatí se nám doplácet úvěr (např. protože úroky jsou nízké a sankce za úplné splacení vysoká, tedy celkové náklady na předčasné splacení jsou vyšší, než náklady na úrocích v součtu NEBO když použijeme peníze jinde, tak nám to vydělá více peněz, než kolik zaplatíme na úrocích a v celkovém součtu jsme v plusu)
- vyplatí se úvěr splatit částečně (např. protože na rozdíl od firem máme ze zákona nárok na mimořádnou splátku až 25% celkové výše úvěru během 1 měsíce předcházejícího dni výročí smlouvy a banka nám za to nemůže naúčtovat žádné sankce)