Úrokové sazby ČNB

02.01.2026
  • 2T repo sazba, Diskontní sazba, Lombardní sazba … co jsou zač? 

  • Proč se dává do souvislosti výška 2T repo sazby a sazby na hypotečních úvěrech?
  • Proč byla v roce 1997 2T repo sazba nad 70%?
  • Kdy a jak se mění? Kde je můžeme zjistit?


Diskontní sazba

Slovníček pojmů na webu ČNB uvádí: "Diskontní sazba je měnověpolitická úroková sazba, která zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení přebytečné likvidity, kterou banky u ČNB uloží přes noc v rámci tzv. depozitní facility."

Volně řečeno: Můžeme ji přirovnat k minimální sazbě na spořícím účtu, kterou sledujeme u našich uložených peněz. Číslo, které uvádí ČNB jako diskontní sazbu pro banky důležitá ve dvou směrech. Jako orientace pro jejich úrokové sazby na spořících účtech a zároveň je to úroková sazba, kterou mohou využít banky, když si chtějí uložit své volné peníze k ČNB, stejně jako my si ukládáme volné peníze u bank.


Lombardní sazba

Slovníček pojmů na webu ČNB uvádí: "Lombardní sazba je měnověpolitická úroková sazba, která představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení likvidity, kterou poskytne přes noc bankám, s nimiž má uzavřenou předběžnou repo smlouvu, v rámci tzv. zápůjční facility."

Volně řečeno: Za lombardní sazbu si banky mohou půjčit peníze od ČNB oproti poskytnuté zástavě. Můžeme si to připodobnit k tomu, co známe jako spotřebitelský úvěr, nebo jiný typ půjčky od bank.


Dvoutýdenní (2T) repo sazba

Slovníček pojmů na webu ČNB uvádí: "2T repo sazba je základní měnověpolitická úroková sazba ČNB, kterou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím tzv. dvoutýdenních repo tendrů."

Volně řečeno: Lze ji s nadsázkou přirovnat k maximální úrokové sazbě, kterou ČNB nabízí ostatním bankám na trhu, když si k ní uloží peníze. Něco jako "termínovaný vklad". Ve výše uvedeném vysvětlení je důležité poslední slovo: tendr. Banky mezi sebou "soutěží" o to, kdo si za tuto sazbu peníze u ČNB uloží a mohou se vzájemně podhazovat v nabídce. ČNB na svém webu výslovně uvádí: "Repo operace provádí ČNB obvykle třikrát týdně formou tendrů s variabilní sazbou. Vyhlášená 2T repo sazba slouží jako maximální sazba, za kterou mohou být banky v tendru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádávány podle americké aukční procedury, v níž ČNB přijímá přednostně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den. Základní doba trvání těchto operací je 14 dní." Tedy pokud nyní máme 2T repo sazbu 3,5%, přijde za ČNB Banka A a chce si uložit peníze se zhodnocením 3,5%, pak přijde Banka B a řekne, že si chce také uložit peníze, ale spokojí se s 3,45%, pak dá ČNB přednost Bance B, a ta si může své peníze uložit se zhodnocením 3,45%. A tak dále…


Proč se dává do souvislosti výška 2T repo sazby a sazby na hypotečních úvěrech?

Vžijme se na chvíli do role banky, která působí na našem trhu. Banka je ve skutečnosti firma, která podniká za účelem zisku, a podle toho se musí chovat. V praxi to znamená, že musí vybírat takovou možnost, kde má nejmenší riziko a nejvyšší zisk. 

Možností, kde banky mohou vydělat peníze, kromě poplatků za své služby, je například poskytování půjček (krátkodobé úvěry, hypoteční úvěry,...) a zaplacené úroky z nich jim pomohou k zisku. Banky si mohou vybrat komu peníze půjčí. Zároveň mají omezený objem peněz kolik mohou půjčit. Objektivní optikou - musíme si přiznat, že co se týče rizika, je na tom ČNB daleko lépe než jednotlivec, který žádá o hypotéku. A pokud se jim více vyplatí půjčit ČNB (kde mají podstatně nižší riziko nesplacení, než u běžného klienta), tak musí volit tuto možnost. Na základě této logiky, pokud by byla stejná úroková sazba na hypotéce i na 2T repo sazbě u ČNB, banka se rozhoduje podle míry rizika a volí půjčku ve prospěch ČNB. A nebo sazby pro klienta zvýší na podobnou úroveň jako je 2T repo sazba. Samozřejmě faktorů, které ovlivňují úrokové sazby na hypotékách u jednotlivých bank je mnohem více, proto někdy nevidíme přímou souvislost mezi 2T repo sazbou a úrokem na hypotéce.

Tím se dostáváme k tomu - proč je 2T repo sazba nástrojem ČNB pro řízení inflace? Tím, že ČNB mění úrokové sazby platné pro banky, tak mění jejich motivaci, kam směrovat volné peníze určené k půjčkám - jestli ke klientům (spotřebitelům) nebo k ČNB. Reguluje tak objem tzv. volných peněz v ekonomice, a tímto hlídá inflaci, aby se držela v pásmu kolem 2% meziročně. Na to pak navazuje vliv úrokových sazeb na ceny nemovitostí, podrobnější informace o tomto jevu, stejně jako o pojmu inflace, si rozebereme v jiném článku.


Do roku 2026 jsme vkročili s 2T reposazbou 3,5%

viz screen z facebooku ČNB po zasedání Rady dne 18.12.2025


... a kdo z vás si vzpomene na trochu jiná čísla, kdy bylo potřeba krotit inflaci, která se na nás přihnala v minulých letech nejen v důsledku extrémního množství peněz uvolněných přes nové hypoteční úvěry?


Pohled do událostí roku 1997

V roce 1997 čelila Česká národní banka cílenému útoku spekulantů s cílem oslabit českou korunu. V principu jde stále o nákup - prodej... nákup měny a její prodej se ziskem pro spekulanta a ztrátou pro českou korunu... a bohužel i všechny, co jsou s ní spojeni a jsou nějakým způsobem závislí na kurzu koruny vůči ostatním měnám. Vzhledem k tomu, že naše ekonomika byla (a stále ještě je) do značné míry exportní, pak tento dopad byl značný na celou řadu velkých podniků a následně na jejich zaměstnance, tedy občany České republiky.

Česká národní banka extrémním zvýšením sazeb vlastně vzala peníze spekulantům z rukou a zajistila, aby směřovaly směrem k ní, protože to bylo pro účastníky na trhu výhodnější uložit peníze u ČNB, než je nechat volně k dispozici na trhu, třeba pro spekulanty. Podobný princip funguje při krocení inflace, když ČNB motivuje banky, aby raději peníze ukládaly k ní, a aby nezvyšovaly inflaci tím, že budou poskytovat velký objem nových hypotečních úvěrů. 


Detailněji o tomto období pojednává série článků na penize.cz. odkazy přikládám níže: 

"V dubnu roku 1997 se na finančním sympóziu v Mariánských Lázních rozpoutala mezi bankovními dealery a analytiky debata, jak vysoká bude repo-sazba České národní banky na konci roku. Jedni tvrdili, že ji ČNB ze současných 12,40 % postupnými kroky sníží až na 11,20 %. Druzí, trochu dobrodružnější, tvrdili, že se postupně sice sníží na 11,20 %, ale před koncem roku ji ČNB opět zvýší, a to na 11,40 %. Všichni přitom hleděli na přítomného víceguvernéra ČNB, pana Niedermayera, v marné snaze rozpoznat, kterému z názorů dá za pravdu. Pan Niedermayer se zachoval jako správný centrální bankéř a za pravdu nedal nikomu. Budoucnost ukázala, že udělal dobře. Ústřední čtrnáctidenní repo-sazba České národní banky k 31. 12. 1997 totiž nebyla ani 11,20 % ani 11,40 %. Byla 15,25 %, když v květnu a červnu přesáhly dvoutýdenní úrokové sazby 80 %."

Zdroj: https://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/18512-bitva-o-ceskou-korunu-konec-zlatych-casu 

"Každý spekulant, který je zaměstnancem, je tedy hodnocen svým zaměstnavatelem. Ten sleduje určitou hranici nákladů, kterou s jeho obchodováním má, a stanovuje míru zisku, kterou musí trader, dealer či broker dosáhnout. Pokud ji dosáhne, pak je všechno v pořádku. Ještě lépe, pokud ji překročí a dosáhne vyššího než stanoveného zisku - pak má nárok na bonusy, podíly ze zisku a spoustu dalších věcí, které jim lidé tolik závidí. Problémem ovšem je, pokud oné míry nedosáhne nebo dokonce skončí ve ztrátě. Pak mu totiž hrozí, že ho zaměstnavatel nemilosrdně vyhodí. Což je vždycky bolestivé, zvláště, když jste si předtím zvykli na určitou (a to ne příliš levnou) úroveň života."

"Měnové útoky v letech 1997 - 1998 se osobně dotkly celé skupiny zemí s více než miliardou obyvatel, přičemž řadu z nich poslaly za hranici chudoby. Ve své podstatě však zasáhly celý svět a mezinárodní finanční systém, když do té doby skryté problémy náhle nemilosrdně vypluly na povrch. Možná i spekulanti sami byli překvapeni tím, co v honbě za bonusy vlastně vyvolali."

Zdroj: https://www.penize.cz/urokove-sazby/18518-bitva-o-ceskou-korunu-spekulanti

"Je květen 1997. Jste měnovým dealerem v některé z amerických bank, jako je třeba Citibank, J. P. Morgan či Goldman Sachs, nebo v německé Deutsche Bank v některém z mrakodrapů v New Yorku, Londýně či Frankfurtu. Jste člověk úspěšný a na vzestupu, takže vyděláváte mraky peněz, o kterých se vám dříve ani nezdálo, do práce jezdíte BMW a vrátný před vámi smeká. Spolupracovníci k vám vzhlíží s obdivem a šéf vás plácá, jaký jste machr a "king" (není divu, že je spokojený, za vaši úspěšnost bere bonusy i on). Na poradách ostatním vykládá, že to o vás věděl vždycky, protože zemi, s jejíž měnou spekulujete, znáte jak vlastní boty a tamní krev vám koluje v krvi. Že to není tak docela pravda, protože jste v České republice nikdy nebyl (jen si občas přečtete nějakou tu statistiku či analýzu) a za vaše slovansky znějící jméno může polský dědeček, raději šéfovi neříkáte." "Dokonce i na tak malém trhu, jako je trh s českou korunou, se v květnu 1997 denně obrátí 5 miliard dolarů, tedy asi 11 % místního hrubého domácího produktu."

Zdroj: https://www.penize.cz/18531-bitva-o-ceskou-korunu-jak-se-zivit-na-kurzu-koruny

"Existuje-li totiž pro banky možnost uložit prostředky u centrální banky za (dejme tomu) 12 %, je pro ně nesmyslné půjčit vám za procent 5. Když už vám budou půjčovat, musí to být za víc, třeba za 12,20 % nebo 12,50 %. Kdybyste byl dlužník s horší kreditní kvalitou, mohlo by to být dokonce i za 15 %, 18 % či více. Aby vaše spekulace vydělala, musí vynést minimálně tolik, kolik platíte bance za půjčení prostředků (de facto musí vydělat víc, protože kromě banky financujete ještě sebe, šéfa, uklízečky a spoustu dalších lidí - včetně vlastníků společnosti). Pokud na své náklady nevyděláte, prohráli jste a jdete z kola ven. Při velmi vysokých úrokových sazbách mohou být potencionální náklady a riziko vašeho neúspěchu tak vysoké, že vás spekulace odradí ještě dříve, než do ní vstoupíte."

Zdroj: https://www.penize.cz/ekonomika/18541-bitva-o-ceskou-korunu-cnb-se-brani

"Už v březnu totiž koruna v důsledku vnějších i vnitřních faktorů začala oslabovat. K vnějším vlivům patřil útok spekulantů na thajský baht, jen o pár dní později následovaný útokem na jihoafrický rand. K těm vnitřním patřila zhoršující se ekonomická situace země, projevující se zpomalením hospodářského růstu, horšící se platební bilancí a den ode dne stále jasnější krize bankovního sektoru. Říká se, že opravdovou peckou, která způsobila věci příští, byl případ C.S. Fondů. Fakt, že se něco podobného mohlo stát s vědomím Ministerstva financí, byla hodně silná káva i pro otrlé investory na emerging markets, takže ti začali zemi opouštět a prodávat své korunové investice. A protože pověsti České republiky tahle aféra neprospěla, začal ubývat počet těch, kteří korunu kupovali. A tak měna oslabovala."

Zdroj: https://www.penize.cz/dan-z-prijmu-fyzickych-osob/18545-bitva-o-ceskou-korunu-utok-zacina


Kdy a jak se mění? Kde je můžeme zjistit?

O sazbách hlasuje Bankovní rada v rámci svých zasedání. Termíny těchto zasedání jsou veřejné a najdeme je na stránkách ČNB (zde), stejně jako výstupy z těchto zasedání, která jsou zakončena tiskovou konferencí guvernéra (záznam na www.youtube.com/@CNBcz). Doporučujeme také sledovat facebook Česká národní banka, nebo jejich webové stránky www.cnb.cz.

ČNB má za úkol udržovat stabilitu na finančním trhu a hlídat výšku inflace, tedy pokud dochází ke změnám sazeb vyhlašovaných ČNB, pak je to na základě vyhodnocení aktuální situace a na základě předpovědi, co se v ekonomice bude dít.